Osvobození pohledem obecních kronik

Kronika obce Újezd u Valašských Klobouk

 

Držitelé koní přinuceni svými potahy i povozy vypomáhat v rychlém ústupu maďar. a německých trénů, neboť tito mají povozy přetíženy, koně unaveny, a proto jsou jim místní odpočaté koně velmi vhod. Poněvadž trény ujíždí ve dne i v noci, němečtí vojáci ve snaze co nejrychleji utéci jdou v noci dům od domu a kradou spícím občanům jízdní kola.“

Dne 29. dubna před večerem přijíždí do obce vojenský pracovní oddíl, složený ze samých Vídeňáků. Povoláním jsou: hoteliéři, hostinští, obchodníci, krejčí, ševci. Jejich úkolem jest: a to od Vídně až k nám, připravovat ustupující německé armádě obranné zákopy. Ráno druhého dne obecní strážník bubnem oznamuje, že: „Pod trestem smrti jest každý občan mužského pohlaví ve stáří od 16–60 let povinen nastoupit buď s lopatou, neb krumpáčem na návsi, doma smí zůstati pouze nemocní a jen ti, kteří mají písemné potvrzení od německého vojenského velitele majora Schramma, který takové potvrzení vydává v hostinci Jiřího Maliňáka!“ Občané seřazeni do trojstupu, jsou odpočítáni a za dozoru německých vojáků odchází k lesu, kde jsou přinuceni kopat zákopy, které jsou vyměřeny po kraji lesa směrem od Loučky až po katastr obce Drnovic. Tyto obranné bunkry jsou od sebe vzdáleny 50–100 m a kopou vždy jeden bunkr 2–3 lidé.“

Dne 2. května o půl dvanácté hodině polední přichází z Vlachovic sousedka Fr. Maňasová č. 44, která tam šla brzy ráno za nějakým nákupem a nevykládá, ale přímo křičí, že ve Vlachovicích již vítají s hudbou ruská vojska.“