(* 2. 11. 1914, Smolina – † 18. 6. 1942, Praha)

příslušník čsl. zahraniční armády v Anglii, člen výsadkové skupiny Silver A

Vyučil se koželuhem a pracoval v Baťových závodech. V letech 1936–1938 absolvoval vojenskou prezenční službu u pěšího pluku 22. Po okupaci ČSR utekl a přes Jugoslávii, Turecko, Sýrii dorazil do Francie, kde byl v březnu 1940 zařazen k 2. čs. pěšímu pluku. S ním prožil celé francouzské tažení. Po přesunu za kanál konal ve Velké Británii službu jako výkonný rotmistr 1. roty 2. praporu. Přihlásil se k nasazení v týlu nepřítele a po absolvování výcviku byl ustanoven zástupcem velitele výsadku Silver A.

Na území protektorátu byl Silver A shozen spolu s výsadkem Silver B a Anthropoid v prosinci 1941. Úkolem výsadku bylo obnovení rádiového spojení domácího odboje s Vojenskou rádiovou ústřednou čsl. zahraniční armády ve Velké Británii, které bylo přerušeno v říjnu 1941. V lednu 1942 bylo načas spojení skutečně obnoveno. Úkolem Valčíka bylo podniknout cestu pro území protektorátu a získat další spojaení. Přitom v dubnu navštívil naposledy i svoji rodinu na Valašsku a vrátil se do Prahy. Zde se opět setkal s Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha 27. května 1942 se spolu s dalšími šesti členy desantů z Anglie ukryl v kryptě kostela v Resslově ulici.

Dne 18. června bylo z krypty pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje vyneseno mrtvé tělo Josefa Valčíka s prostřeleným spánkem. Kromě Josefa Valčíka zahynuli Resslově ulici i další dva členové paradesantního výsadku Bioskop, kteří pocházeli ze Zlínského kraje. Byli to čet. asp. Josef Bublík z Bánova a čet. Jan Hrubý z Kunovic.

Čtrnáct členů Valčíkovy rodiny bylo postupně od 15. června pozatýkáno a odvezeno do Prahy. Z policejní vazby na Karlově náměstí je společně s dalšími vězni deportovali do Malé pevnosti Terezín. Odtud je 23. října 1942 převezli do koncentračního tábora Mauthausen. Většinu z celkem 294 odsouzených za spojitost s atentátem nacisté následujícího dne popravili. Sestra Františka Sívková byla popravena až v lednu 1943 poté, co na Pankráci porodila chlapce, jenž byl dán k adopci.