Nejprve byl vypálen (vyžďářen) a vymýcen vybraný kus lesního porostu, pařezy odstraněny a půda urovnána. Takto získaný prostor byl proměněn na pastviny nebo louky. Při nich se nejprve stavěly seníky a malá sídla, užívaná pouze během letní horské pastvy dobytka. Později se začaly přetvářet v ornou půdu, u kterých vznikala stálá sídla.

Od 19. století se postupně směr osidlování obrací. Začíná odliv lidí z venkova do měst. Řada jednotlivců i celých rodin se z chudého Valašska vystěhovávala z Evropy do zámoří, především do Ameriky. Na přelomu 19. a 20. století se nabízela možnost práce na Ostravsku a v první polovině 20. století poskytly nové pracovní příležitosti mimořádně rychle se rozvíjející Baťovy závody ve Zlíně, které výrazně ovlivnily sociální poměry v celém regionu. Důsledkem bylo, že ve 20. století se na mnohých pasekách přestalo hospodařit. Pokud nezanikly, zůstaly původní valašské roubené domy zachovány zásluhou chalupářů, kteří je proměnili na rekreační chalupy nebo zařízení pro turistický ruch.