(28. října 1906, Hamburk, Německo – † květen 1945, ?)

SS-Obersturmführer kriminální inspektor

 

V září 1927 se stal členem NSDAP a 1. dubna 1929 vstoupil do řad policie v Hamburku. Jeho služební postup byl následující:

• 1. dubna 1930 – povýšen na policistu (Unterwachtmeister)
• 1. května 1932 – povýšen na rotného (Wachtmeister)
• 1. října 1933 – povýšen na rotmistra (Oberwachtmeister)
• 5. března 1934 – povýšen na kriminálního sekretáře (Kriminalsekretär)
• 1. června 1935 – povýšen na vrchního kriminálního sekretáře (Kriminalobersekretär)
• 9. listopadu 1944 – povýšen na kriminálního inspektora (Kriminalinspektor)

 

V roce 1938 byl přidělen k SS-Abschnitt XV (Hamburk-Altona) jako poručík SS, 30. ledna 1939 povýšen na SS-Obersturmführera (nadporučíka). Obdržel zlatý odznak NSDAP. Podle jeho manželky Irmgard Wienecke byl v červenci 1941 převelen do Bělehradu. Od června 1942 do září 1944 zastával post vedoucího pobočky BdS (Befehlshaber der Sicherheitspolizei und des SD) a gestapa v Niši (Srbsko) a měl i na starosti místní koncentrační tábor Crveni krst (Црвени Крст).

 

„Přeživší vězni z tábora dosvědčují, že byl nejkrvavějším nacistou. Pod jeho vedením bylo v letech 1942 a 1943 provedeno mnoho hromadných poprav. Jeho vůdčí zásadou bylo „Vůdce a nacionální socialismus především a nade vše“. Zásahy pro vězně tábora u něj uspěly jen zřídka. Často říkal, že Srbové a Cikáni by měli být zničeni.“ (Nemačka obaveštajna služba IV.)

 

Jako velitel oddělení IV A měl zejména potlačovat levicová hnutí. V září 1944 se svojí jednotkou přemístil do Maďarska a později do Velkých Karlovic, kde zastával funkci velitele jednoho z opěrných bodů. Tato jednotka patřila pod velitelství ZbV 31 (Oddíl ke zvláštnímu použití 31) v Rožnově pod Radhoštěm, jejímž velitelem byl Hans Schrader. Z Velkých Karlovic se jeho jednotka 24. března 1945 přesunula na zámek ve Vizovicích. Vypracoval plány represivních akcí na Ploštině a v Prlově a osobně se jich účastnil.

 

Jeho další osudy po válce jsou neznámé. Podle některých pramenů se zdá, že padl při ústupových bojích u Svitav, případně byl zajat Rudou armádou poblíž Čáslavi a skončil v zajetí v lágru. Není vyloučeno ani to, že se mu podařilo získat novou totožnost a dožít v Německu. Po válce byl s okamžitou platností propuštěn od policie, protože byl členem NSDAP a všechna jeho povýšení od roku 1934 byla formálně zrušena.

 

Identitu E. Wieneckeho se podařilo vypátrat díky badatelům spojených se stránkami https://www.jurickuvmlyn.cz/

 

Prameny a literatura:

Nemačka obaveštajna služba IV. Bělehrad, 1959, s. 1273. Citováno z: https://znaci.org/00003/521.htm.

Staatsarchiv Hamburg, fond: 331-8 Polizeibehörde – Personalakten, Nr. 381.

Webová stránka věnovaná historii a obětem tábora Crveni krst v Niši (Srbsko).

Článek na Wikipedii o koncentračním táboře Crveni krst v Niši (Srbsko).

Webová stránka Biblioteka Znaci – dokumenty a knihy o druhé světové válce na území Jugoslávie.