Na vrcholu Klášťova (kóta 753 m n. m.) se nacházejí pozůstatky jednoho z nejvýše položených pravěkých hradisek na Moravě, které na konci doby bronzové zbudovali nositelé kultury lužických popelnicových polí. Zbytky opevnění v podobě kamenných valů jsou dodnes patrné téměř po celém obvodu hradiska o rozloze ca 2,1 ha. Lokalita byla objevena již koncem 19. století (J. Kučera), první archeologické nálezy získal známý moravský archeolog I. L. Červinka a na jejich základě zařadil Klášťov mezi slovanská útočištná hradiště (refugia). Pravěká fáze osídlení byla doložena až drobnými archeologickými výzkumy muzejních archeologů v druhé polovině minulého století.

Po roce 2000 došlo na Klášťově k novým zásadním objevům, které jej zařadily mezi nejvýznamnější archeologická naleziště z období Velké Moravy na území naší republiky. Nález hromadného skladu (depotu) více než 70 železných předmětů v areálu hradiska se stal podnětem k výzkumu, na němž se kromě Ústavu archeologické památkové péče v Brně (J. Kohoutek, I. Čižmář) podílel také Archeologický ústav AV ČR v Brně. Dosavadní nálezy (více než tisíc železných předmětů, z nichž část byla uložena v depotech) a poznatky svědčí o tom, že Klášťov představuje unikátní slovanskou lokalitu, která mohla plnit funkci kultovního místa starých Slovanů a ve své závěrečné fázi, v době rozpadu Velkomoravské říše, snad i funkci útočiště – refugia.